Imunitní systém je jakousi bezpečnostní službou lidského organismu, která tělo chrání vůči nechtěným vlivům vnějšího prostředí. Dobře fungující imunita si poradí s mikroorganismy typu bakterií, parazitů či virů. Ve chvíli svého oslabení se s mikroby ale vyrovnává hůře, což vede k většímu riziku různých nákaz. „Imunitní systém je efektivní především díky tomu, že se zabývá každým patogenem individuálně. Porucha či oslabení imunity pak znamená narušení funkcí některých složek tohoto systému. Důsledek je zřejmý – tělo se stává náchylnějším k nejrůznějším nemocem,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Konvička, praktický lékař pro dospělé a vedoucí lékař pracovnělékařských služeb z EUC PLS. 

Imunita může být buď vrozená, nebo získaná. V souvislosti s poruchami její funkčnosti častěji mluvíme o získaném oslabení systému. Získané poruchy imunity, na rozdíl od geneticky vrozených, jsou způsobeny vnějšími faktory a rozvíjí se během života. Vývoj imunitního systému začíná již před narozením a pokračuje po celý život. Nejsilnější je imunita u dospělých. Ti již totiž obvykle řadu onemocnění prodělali, a právě díky této „paměti“ jsou na nápor cizorodých organismů připraveni mnohem lépe než například v dětství. S věkem se ovšem výkonost imunitního systému opět snižuje. 

Pečovat o obranyschopnost těla se ale vyplatí po celý život. K silnější imunitě může přispět vyvážená strava, přiměřená pohybová aktivita. 

Imunitní systém bychom se měli snažit držet v rovnováze. Proto je důležitý náš životní styl a zejména stravovací návyky. V případě vychýlení imunitního systému na stranu vyšší přecitlivělosti dochází k rozvoji alergických reakcí (přecitlivělost na potraviny, alergie, astma, ekzém a další), nebo k rozvoji autoimunitních onemocnění (např. diabetes mellitus I. typu, Hashimotova thyroiditida, revmatoidní artritida, zánětlivé onemocnění střev apod.). V případě snížené citlivosti imunitního systému se zase objevují častější infekční onemocnění (bakteriální, virové i plísňové a další) a dokonce i nádorové onemocnění. 

Imunitní systém je velice komplexní. V základu jeho stav můžeme definovat pomocí hladiny protilátek (imunoglobulinů, Ig), které jsou tvořené B lymfocyty. 

Hlavním imunoglobulinem přítomným v krvi je imunoglobulin G (IgG). Představuje 75 % Ig v séru a dělí se na 4 podtřídy. IgG je jediný imunoglobulin, který prostupuje placentou a chrání novorozence.  Molekuly IgG se vážou na specifické receptory. Tím zvyšují jejich účinnost při pohlcování a ničení infekčních mikroorganizmů. Normální rozmezí IgG v krvi je široké od 6 do 16 g/l. Ženy mají obecně mírně vyšší hladinu. Po 50. roku věku hladina mírně klesá – cca o 1,5 g/l.  

IgA je imunoglobulin sliznic. V séru představuje asi 15 % Ig. Jeho velké množství je obraženo v slizničních sekretech – sliny, slzy, sekrety dýchacích cest, střevní sliznice a vaginální sliznice. Jeho hlavním účelem je primární ochrana před virovými infekcemi – působí protivirově přímo na sliznicích. 

IgM tvoří asi 10 % celkových Ig v séru. Vyskytuje se ve formě pentamerů. Je protilátkou časné imunitní odpovědi.