Všichni víme, že kouření zabíjí. Víme, že kouření způsobuje rakovinu plic. Musíme to vědět, píše se to na každé krabičce. Málo kdo se ale zabýval detaily nebo zamýšlel nad hlubším obsahem. Kdo už kouří, tak zpravidla musí, nemůže přestat. Jen málo z nás dokáže přestat kouřit pro své rozhodnutí. Musí k tomu najít někde uvnitř sebe opravdu velký důvod a obrovskou vnitřní sílu. Vyhledali jsme záznamy o provedených studiích z celého světa, jejichž výsledky byly veřejně publikovány.    

Lidé s duševními onemocněními, jako jsou např. klinické deprese anebo sociální fobie, kouří skoro dvakrát častěji než lidé, kteří nemají žádné problémy se zdravím své duše. V USA je tak asi 44 % cigaret vykouřeno lidmi trpícími nějakou duševní poruchou.   

Těžcí kuřáci (více než 24 cigaret denně) se rekrutovali skoro výhradně (z 90 %) ze skupiny pacientů, kteří prodělali nějaké duševní onemocnění. 

Ve studii na 4 400 lidech (ve věku od 15 do 54 let) vypracované pod vedením dr. Karen Lasserové z Harvard Medical School v Bostonu se přitom ukázalo, že procento těch, kteří dokázali s kouřením přestat, bylo prakticky stejné jak u účastníků studie, kteří trpěli nějakým duševním onemocněním, tak u těch účastníků, kteří žádnou duševní chorobu ani závislost (např. na alkoholu či drogách) neměli.  

Není jasné, proč duševně nemocní lidé více kouří. Jednou z hypotéz je, že používají cigarety jako určitou formu terapie – ukázalo se však, že kouření často předchází pozdějšímu nástupu úzkostných stavů, depresí či dokonce schizofrenie. „Je rovněž možné, že duševně nemocní lidé snadněji podléhají reklamě na tabákové výrobky,“ uvedla dr. Larssenová. 

The Journal of the American Medical Association 2000;284:2606-2610