Kouření: Tabákový kouř, výfukové plyny a znečištěné ovzduší významně snižují aktivitu některých imunitních procesů, a naopak zvyšují aktivitu jiných. Oslabují imunitu proti infekcím a paradoxně zároveň posilují autoimunitní onemocnění. 

Nadváha: Tukové buňky produkují hormony a zánětlivé cytokiny. Zánět je sice důležitou součástí imunitní reakce, chronický zánět však zvyšuje riziko onemocnění (například cukrovky 2. typu) a narušuje fungování bílých krvinek (T-lymfocytů). Obezita je zároveň identifikována jako rizikový faktor pro vznik chřipkových onemocnění. 

Alkohol: Kromě toho, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko rakoviny a onemocnění jater, narušuje také schopnost těla bránit se před infekcí a přispívá k poškození dalších orgánů. Už umírněná konzumace alkoholu způsobuje změny ve fungování imunitního systému a chronické konzumenty alkoholu pak vědci zařadili dokonce mezi imunokompromitované (oslabené) osoby. 

Chronický stres: Stres nemusí být vždy negativní. Krátce trvající stres, který nám pomůže dokončit důležitý úkol, může být dokonce příznivý. Problém však nastává, pokud stres trvá příliš dlouho a stává se chronickým. Stres způsobuje vylučování hormonu kortizolu, který tlumí zánět a některé funkce bílých krvinek. 

Chronické nemoci: Běžný provoz a fungování organismu může být obtížnější u chronicky nemocných pacientů. Každý pacient zná svoje omezení, únavu a dobře ví, jakou zátěž si může dovolit. Jeho tělo je v zátěži permanentně. Pokud se k tomu přidá virová nebo bakteriální infekce, jeho imunitní systém nemusí být připraven vždy adekvátně reagovat. Proces množení virů a bakterií může být rychlejší než reakce nemocného organismu, tělo je rychleji unavené a potřebuje delší čas na regereaci. 

Dehydratace: Voda se v našem těle účastní téměř všech procesů a její dostatek pomáhá udržovat zdravé všechny buňky v těle. Zároveň dostatečný přísun tekutin zajišťuje, že se z těla dostanou odpadní látky.