Většinou se uvádí prevalence* kouření v populaci nad 15 let; v současné době se tato hodnota v České republice pohybuje kolem 25–29 %. Prevalence v populaci nad 18 let by byla o něco nižší; to proto, že ve věku mezi 15 a 18 lety u nás kouří kolem 30–40 % mladistvých [2]. To je alarmující, protože své závislosti se budou těžko zbavovat.

* Prevalence je počet lidí s daným znakem z celkového počtu adekvátní populace, tedy například, kolik % populace v ČR v určitém věku kouří.

Označení skupin lidí ve vztahu ke kouření:

• Denní kuřáci nebo pravidelní kuřáci: Ti, kdo kouří nejméně jednou denně.
• Příležitostní kuřáci: Kouří, ale méně než jednou denně.
• Bývalí kuřáci: Během života vykouřili 100 a více cigaret, ale již nekouří.
• Nekuřáci: Nekouří a během života nikdy nevykouřili 100 a více cigaret.

Zahraničí: Prevalence kouření v populaci USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, UK a v dalších zemích s účinnou kontrolou tabáku je kolem 15 %, např. v New Yorku jen 9 %.

Zdravotníci: V ČR kouří asi 40 % sester a asi 16 % lékařů, v USA je to 7 % sester a kolem 2 % lékařů.

Porovnání dopadů závislosti na tabáku s dopadem jiných závislostí:

• Nelegální drogy: Řádově 40 000 problémových uživatelů, řádově kolem 300 úmrtí ročně.
• Alkohol: Řádově 4 % uživatelů je závislých, řádově způsobí kolem 4-8000 úmrtí ročně.
• Tabák: Řádově 80–90 % uživatelů je fyzicky závislých (tj. po přerušení kouření se dostaví abstinenční příznaky), kouření způsobí kolem 16 000 předčasných úmrtí ročně. Bezpečná dávka kouře neexistuje; některé látky mají bezprahové účinky, tedy např. zdraví nekuřáka může poškodit i jen pobyt v zakouřeném prostředí.